Mezi zemědělci ze suchých oblastí se čím dál více skloňuje termín regenerativní zemědělství, které je možným nástrojem k udržení úrodnosti půdy, snížení eroze a vede k větší odolnosti vůči suchu. A tím pádem vede postupně ke stabilnějším výsledkům hospodaření, řekl dnes na konferenci při setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku Karel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin.
Princip regenerativního zemědělství spočívá v efektivním dlouhodobém ukládání organického uhlíku do půdy. Po dvouletém propadu výnosů lze očekávat v dalších letech již stabilní výnosy a ve špatných letech lepší než v konvenčním zemědělství. Tento typ zemědělství tak může kromě přínosu pro samotného zemedělce přispět i k celosvětové snaze o dekarbonizaci, protože uhlík lze při dobré praxi uložit do půdy i na stovky let.
Přemnožení hrabošů
Kromě řady přínosů má tento princip i rizika, jakými je například přemnožení hrabošů, kteří mají dostatek potravy. Ale podle prvotních zkušeností přichází po přemnožení výrazné oslabení populace. Zatím takto hospodaří některé firmy v suchých oblastech jižní Moravy a jižního Slovenska, některé až osm let a jejich zkušenosti jsou dosud pozitivní.
Uhlík v tekuté formě
Mnozí zemědělci se snaží do půdy zaorávat organickou hmotu, buď zbytky po sklizni, či chlévskou mrvu, ale podle výzkumů se ukazuje, že jde o velmi neefektivní ukládání uhlíku do půdy, protože devadesát pět procent se rozkládá na oxid uhličitý a jen zbytek vytváří stabilní uhlík.
Efektivnější je ukládání uhlíku tekutou formou. Jde o jednoduché sloučeniny produkované kořeny rostlin nebo formou mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Efektivita takového procesu je výrazně vyšší, až padesát procent vyprodukované látky se může přeměnit na stabilní uhlík. Při dobré praxi není problém uložit dvě tuny na hektar ročně. Stabilita je dána poutáním uhlíku na minerální částice či na půdní částice. Pro poutání je klíčová existence mykorhizních hub.
Zdroj: čtk
Foto: Ivona Kavalierová
