Ta dnešní mládež! Má všechno až moc jednoduché. Nic neřeší, nic nemusí, o nic se nezajímá. Čučí jen do mobilů a nemá žádnou úctu, zodpovědnost ani ambice. Jenže, ono to až tak jednoduché být nemusí. Za každými dveřmi, v každé rodině, v každé partě i duši mladého se odehrává úplně jiný příběh... Všechno není jen černobílé. Posuďte sami.
Životní cesta každého mladého člověka se zkrátka liší. Mají jiné podmínky, překážky, výhody. Během života se dostanou do různých situací a stavů, které každý (ne)zvládá po svém. Jsou dny, kdy se jim daří skvěle, mají ze všeho radost a všechno je baví. Ale jsou i dny, kdy jsou smutní, naštvaní nebo utrápení. Hlavou se jim honí spousta myšlenek, které nejdou urovnat.
V takových chvílích jsou rádi, když mají ve svém životě někoho, komu mohou důvěřovat a svěřit se mu. Hledají rameno, na kterém se vypláčou, náruč, která je rozveselí. Jenže, co když nikdo takový prostě není?
Mára, 21 let, Jihlava
ČERNOBÍLE
- Bloudí ulicemi, má skleslý, unavený výraz, zapáchá. „Vezmu to druhou stranou, kolem něj nepůjdu, co když mi ublíží.“
- Ukradne sladkost v obchodě. „Zloděj! Patří do vězení!“
- Mráz, všude je sníh a on jde v roztrhaném oblečení a v letních pantoflích. „Koukni na něj, je blázen? To nevidí, že mrzne? Beztak je opilej.“
- Dopoledne vysedává v parku. „Flákač! Škola a práce ti nic neříká?“
- Kolemjdoucí civí na jeho potetovaný ruce plné jizev. „To jsou beztak znamení gangu.“
- Vždycky se toulal sám a teď se prochází s holkou. „No s ním bych teda nechtěla nic mít.“
Jenže co když je to všechno trochu jinak...
Mára 21 let, Jihlava
BAREVNĚ
- Vlastní rodiče nikdy nepoznal. „Byl jsem smutnej. Udělal jsem nějaký průšvihy a výsledkem byl pasťák.“
- Ví, že krádež je trestná. “Nejsem čórkař, byl jsem na dně a potřeboval jsem pozornost.“
- Chytl se špatné party. Využívali ho a obrali ho o vše, co měl. „Věřil jsem jim, přitom mě podělávali.“
- Vyučil se v oboru cukráře, ale při pracovních pohovorech ho nikdy nepřijali. „Vadili jim kérky, ale dnes už je má každej.“
- Vnímal, že ho lidé obchází, ukazují na něj prstem. „Hodně mě to trápilo, ale bál jsem se o tom mluvit. "
- Rozhodl se postavit na vlastní nohy. „Najednou nejsem na všechno sám. Mám holku, co mě má fakt ráda a já ji.“
Jak důležitá je možnost sebevyjádření a kam pro ni v Jihlavě?
Je spousta možností, jak upustit páru a jen my sami víme, o čem přemýšlíme, sníme a co potřebujeme. Kohokoli může bavit malovat, čmárat na papír i plátno. Někdo své pocity vytančí, vydupe či vyskáče. A někdo se může vyžívat v psaní textů skladeb, které pak nahraje, vydá a může touto formou dát světu o sobě vědět, kdo a jaký je. A ačkoli může být pro někoho sebevyjádření náročné, tak stejně tak může být i osvobozující.
V NZDM Vrakbar Jihlava mohou mladí lidé od 14 do 26 let pro své sebevyjádření využít nejen sál k tanci či cvičení, výtvarné potřeby ke kreslení i nahrávací studio pro jejich tvorbu, ale třeba i pokec s pracovníky na klubu od pondělí do pátku či v terénu Jihlavy každé pondělí a středu.
Znáte někoho, jako je Mára? Dejte mu vědět.
Zdroj: www.https://jihlava.charita.cz/
