07. dubna 2023
5 minut čtení

Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem. Jejich význam a lidské hodnoty si připomínají i v malebném kostele v Rančířově

Žádný jiný svátek jako Velikonoce nemá v křesťanství tak velký význam. Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a neděle vzkříšení připomínají umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Po celé zemi se konají mše a modlitby. Jinak tomu nebylo ani na Zelený čtvrtek v malebném kostele sv. Petra a Pavla v Rančířově u Jihlavy, kde se v 18 hodin konala Mše svatá na památku Večeře Páně, kterou vedl kaplan Štěpán Jakub Tichý. Rančířov je od Jihlavy coby kamenem dohodil, a tak můžete i vy spojit třeba velikonoční procházku se zastavením v kostele.

Až do neděle se zde konají mše, modlitby a obřady, které připomínají památku umučení Páně a slavnost Zmrtvýchvstání. Při té čtvrteční, která připomínala Ježíšovu poslední večeři, byly mimo jiné připomenuty důležité lidské hodnoty a činy jako síla odpouštění, pomoc druhým a rovnost mezi námi všemi. 

Velikonoce v Rančířově

Zelený čtvrtek (6. dubna)

18.00 - Mše svatá na památku Večeře Páně

Velký pátek (7. dubna)

8.30 - Modlitba kajících žalmů u Božího hrobu

15.00 - Obřady na památku umučení Páně

Bílá sobota (8. dubna)

8.30 - Liturgie hodin u Božího hrobu (laudy a matutinum)

20.30 - Vigilie Zmrtvýchvstání Páně

Boží hod velikonoční (9. dubna)

11.00 - Mše svatá ze slavnosti Zmrtvýchvstání Páně

Význam velikonočních dnů z pohledu církve

Zelený čtvrtek

Večer se slaví mše svatá na památku poslední večeře Páně. Na památku Ježíšova gesta, který při večeři také umyl nohy apoštolům, také kněz nebo biskup umývá nohy některým věřícím. Během mše často přestávají zvonit zvony (viz lidové rčení „zvony odlétají do Říma“) a hrát varhany až do sobotní večerní bohoslužby. Při bohoslužbách se až do soboty místo zvonků používají tzv. klapače. 

Velký pátek

Velký pátek je dnem, kdy si věřící připomínají Kristovu oběť na kříži. Současně se jedná o den pokání a postu (věřící nejedí maso a mohou se do sytosti najíst pouze jedenkrát za den). Na Velký pátek se neslaví mše, nýbrž bohoslužba na památku Umučení Páně. Ta má ideálně probíhat kolem 15. hodiny, kdy Ježíš zemřel, čas však může být i jiný. V  začátku bohoslužby se kněz v tichosti ukloní a lehne si na zem tváří k zemi. Gesto vyjadřuje pokoru člověka „pocházejícího ze země“ i zármutek a bolest z Kristova umučení. 

Bílá sobota

Bílá sobota je dnem, kdy se věřící modlí u Kristova hrobu a přemýšlejí o jeho umučení, smrti a sestoupení mezi mrtvé. Současně očekávají jeho vzkříšení. V tento den se neslaví mše svatá. Až ve večerních hodinách se slaví mše ze zmrtvýchvstání Páně. Název je pravděpodobně odvozen od bílých rouch věřících, kteří jsou v tento den večer křtění.

Sobota večer – mše o zmrtvýchvstání Krista
V noci před nedělí Zmrtvýchvstání Krista se slaví mše svatá. Již ve Starém zákoně si Židé každoročně připomínali noc, při níž byli osvobozeni z egyptského otroctví. Křesťané zde oslavují noc, při níž Ježíš Kristus vstal z mrtvých a osvobodil lidi z hříchu. Odtud plyne název Velikonoce neboli Velká noc.

Mše začíná po západu slunce. V blízkosti kostela bývá přichystán oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení. Věřící se následně odebírají se svíčkami do tmavého kostela, přičemž jdou za rozsvícenou velikonoční svící (paškálem). V kostele se zpívá slavnostní chvalozpěv, který oslavuje Kristovo vzkříšení. Následují čtení z Bible, v nichž se připomíná, co všechno Bůh pro lidi udělal. Během mše bývají křtění dospělí lidé.

Neděle zmrtvýchvstání Krista

Je největším svátkem křesťanského roku. Mše má slavnostní ráz. Žehnají se při ní také pokrmy, často velikonoční beránek, maso a vejce.

Autor textu: Ondřej Mléčka, Tiskové středisko ČBK

Kostel sv. Petra a Pavla v Rančířově

Kostel svatého Petra a Pavla v Rančířově je farní kostel římskokatolické farnosti Rančířov u Jihlavy. Kostel stojí uprostřed hřbitovního areálu ohrazeném zdí, součástí zdi jsou dvě barokní brány. Při kostele stojí boží muka z 18. století a pamětní kámen. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel byl postaven snad někdy v druhé polovině 13. století, nicméně se také uvádí datace zhruba třicátých let 13. století, také se uvádí rok 1400, který je zmiňován na letopočtu uvnitř kostela. V roce 1530 přešel kostel pod patronát města Jihlavy. Kostel prošel několika přestavbami. V roce 1662 byl kostel silně poničen, nicméně jedna část kostela byla opravena. V tu dobu také byl kostel zasvěcen svatému Havlovi, ale při další kontrole v roce 1670 se již uvádí opět zasvěcení svatým Petru a Pavlovi.

Připravila: Ivona Kavalierová
Zdroj: www.cirkev.cz, wikipedia.com
Foto: Ivona Kavalierová, kostel sv. Petra a Pavla v Rančířově

 

Dále doporučujeme