Muzeum Vysočiny Jihlava zřizované Krajem Vysočina připravuje pětiletý výzkum historických důlních děl. Chce na něj získat dotaci přes 16 milionů korun z programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity (NAKI III) ministerstva kultury.
Po jednání krajské rady to dnes novinářům řekl náměstek hejtmana pro kulturu Roman Fabeš. Vedle MVJ by se na výzkumu měla podílet Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR (ÚTAM).
"Projekt je zajímavý hlavně tím, že by měla vzniknout jakási představa a zmapování všech důlních činností v Kraji Vysočina, převážně se zaměřením na nejvýznamnější okresy, to znamená Žďár, Havlíčkobrodsko a Jihlavsko," řekl Fabeš.
"Projekt je zajímavý hlavně tím, že by měla vzniknout jakási představa a zmapování všech důlních činností v Kraji Vysočina."
Podle ředitele MVJ Karla Malého existují na Vysočině stovky dokladů po dřívější důlní činnosti. Projekt má ambici dopodrobna zmapovat tři z pěti okresů kraje a kvůli celkové náročnosti už jen výběrově také těžební činnost na Třebíčsku a Pelhřimovsku. "Chceme ukázat na to, že těžba nerostných surovin na Vysočině vždycky existovala, minimálně od středověku, pravděpodobně ještě dřív. Ukázat, co se těžilo, kdy se to těžilo a jak se to těžilo. A že je tam nějaká velmi těsná provázanost s vývojem krajiny, environmentálními aspekty a s vývojem společnosti," řekl Malý.
Havlíčkobrodsko a Jihlavsko podle něho byly významné pro těžbu stříbra, sever Žďárska disponuje doklady především o těžbě železné rudy. Na Vysočině se ale podle Malého těžilo také zlato, získával se mramor, grafit, dokonce i uhlí. "Málo se o tom ví a naprosto jednoznačně to krajinu formovalo minimálně už od středověku," řekl Malý.
Žádost o dotaci, která by měla pokrýt veškeré náklady projektu, má být vyhodnocená ještě letos. Pokud bude muzeum úspěšné, začne s výzkumem zjara 2023. Jeho hlavní částí bude práce v terénu a základní zpracování dat, které obstará MVJ. ÚTAM bude zajišťovat analytickou část. "A kolegyně z polytechniky (VŠPJ) budou zase zaměřené na to, aby vymyslely interpretační část, čili, jak důlní díla pojímat, jako nějaké kulturně-technické památky, zviditelňovat je v cestovním ruchu, pojímat je jako kulturní objekty, které zasluhují ochranu," řekl Malý. O výsledcích výzkumu by se veřejnost měla dozvědět z výstavy a knih.
Mezi důlní kulturní památky na Vysočině patří štola pod farou v Přibyslavi nebo Růženina štola u Stříbrných hor. Mimořádných pozůstatků těžby je ale na Vysočině víc. "Z montánního hlediska jsou to unikátní lokality minimálně v měřítku České republiky, ale naprosto bych se nebál označit je za unikátní i ve středoevropském měřítku - a to středověká těžba stříbra v lokalitě Burchberg u Utína a druhá lokalita je takzvaná Havírna u Štěpánova nad Svratkou," řekl Malý.
Zdroj: ČTK, fotografie Facebook Muzeum Vysočiny Jihlava
