Možná jste si taky všimli toho, že v nedávné době otevřela jihlavská společnost JAVAB své prostory ve Farní ulici. Firmu sem však nestěhovali Berkovi, ale už její nový majitel Jan Ficek. Vystudovaný ekonom patří do třetí generace Ficků, kteří na Chrudimsku, v jižních Čechách i na Vysočině podnikají v nábytkářském oboru, zároveň ale vlastní síť hotelů. A tak jsme se ho zeptali, proč se rozhodl koupit právě JAVAB, chystá tam nějaké změny, jaký je šéf a jak se jeho firmám v této nelehké době daří?
„Můj dědeček Jan Ficek (* 1913 – † 1986) začal se svým bratrem podnikat už za první republiky ve výrobě a prodeji nábytku a po válce založil v Chrudimi roku 1946 firmu Jan Ficek Dřevovýroba, která je naším rodinným dědictvím. Já jsem se rozhodl naše rodinné firmy ještě rozšířit o další společnosti, které působí v oblasti výroby nábytku, to jsou Grena a.s. a JAVAB s.r.o. Hodně lidí se diví, že chceme něco vyrábět, když pohodlnější je to jen prodávat, ale nás to baví a naplňuje. Jsem vystudovaný inženýr ekonomie, ale praxi jsem získal v našich provozech od našich lidí v průběhu let. Náš děda mi říkal, hochu peníze musíš umět vydělat, ale nikdy ti nesmějí poroučet. V době, kdy to říkal, což bylo za totality, jsem tomu moc nerozuměl, teď už ano."
Proč jste se rozhodl koupit JAVAB?
Zajímáme se o tradiční české rodinné firmy a máme zájem v podobných akvizicích pokračovat. JAVAB svou výrobou navazoval na naše výrobkové portfolio a je to dobře založená firma. Mám to také trochu po cestě do Veselí nad Lužnicí do Greny. (smích)
Působíte hodně v Chrudimi, ale díky JAVABU jste teď často i v Jihlavě. Jak se vám tady líbí?
Jihlavu znám dobře. Často jsem sem jezdil i před tím, protože tu máme zákazníka, firmu SAPELI. V Jihlavě jsem jednou týdně, denní provoz firmy zde řídí můj švagr, inženýr Burda, to víte, rodinná firma. (smích)
JAVAB je váš od března, přesto vás poprosím, popište historii této firmy…
Firma JAVAB je ryze česká firma a navazuje na tradici firmy Jaroslav Berka - JAVAB , která byla založena v listopadu 1991 a pokračovala v dobré tradici původní rodinné podlahářské firmy. Jedná se o firmu s mnohaletými zkušenostmi, která se pohybuje na celorepublikovém stavebním trhu. V současné době tu pracuje asi čtyřicet lidí. Máme tři střediska, z toho dvě v Hruškových Dvorech a jedno je u hlavního jihlavského nádraží. Jsme vybaveni moderními technologiemi, pořád je zlepšujeme, do firmy investujeme a zaměřujeme se i na vývoj nových výrobků ve spolupráci s renomovanými vysokými školami a jejich pracovišti.
JAVAB se zaměřuje především na interiérové dveře a podlahy. Plánujete do výrobního programu i do strategie firmy nějaké novinky?
Chceme pokračovat v tom, co Berkovi založili, žádné převratné rozšiřování sortimentu neplánujeme, ale co plánujeme, to je vývoj nových výrobků v oblasti dveří, zárubní a podlah. Co bych možná rád zmínil, tak to, že rozšiřujeme truhlářskou výrobu, abychom doplnili kapacity JAVABU, což vhodně doplňuje výrobu dveří a zárubní.
V roce 1992 jste obnovili výrobu společnosti Jan Ficek Dřevovýroba, kterou založil váš dědeček. Za jeho éry patřila k významným chrudimským zaměstnavatelům. Čím se společnost dnes zabývá?
V roce 1992 obnovil výrobu po mém dědovi můj otec, já byl v tu dobu na Vysoké škole ekonomické, a vůbec jsem si nedokázal představit, že bych jednou měl něco takového dělat taky. JFD se stále specializuje na výrobky z dýhy, jsou to například sesazenky, hrany, dýhované dílce, ale také intarzie, což patří mezi královské disciplíny při výrobě nábytku. Dále vyrábíme zakázkový nábytek, dílce pro ostatní truhláře a nábytkáře, kuchyňská dvířka a speciální truhlářské výrobky - intarzie, výrobky za použití laseru nebo digitálního tisku…
Máte spoustu podnikatelských aktivit, jaký je váš pracovní den? Stíháte vůbec odpočívat? Co rád děláte?
Nejsem zrovna ranní ptáče, takže úřaduji až od osmi hodin, ale pak až do večeře, a co je třeba. Co jsem si už zakázal, to je práce o víkendu. A nevím, jak je to možné, nemám rád pondělky, asi jako většina lidí. Jsem aktivní sportovec, hraji tenis, jezdím na kole, lyžuji. Mám taky zálibu v automobilech.
Jaký jste šéf?
No, tak na to by museli odpovědět kolegové, ale co můžu s jistotou říct, že vždycky splním, na čem se dohodnu, a podání ruky je pro mě více než stostránková smlouva.
Od září je JAVAB na nové adrese, ve Farní ulici. Proč jste se rozhodli pro tohle místo? Co sehrálo největší roli při jeho výběru?
Místo je v centru a líbil se nám i prostor. Navíc jsme chtěli Berkům uvolnit jejich rodinný prostor pro jejich další aktivity a bylo to tam na nás větší, než potřebujeme.
Jak se vám spolupracovalo s Havel Real Estate?
Máme ve skupině i realitní firmu, takže mohu servis od firmy Havel Real Estate posoudit a hodnotím to velmi dobře. Efektivní komunikace, která vedla k cíli, když bude třeba, zase se obrátíme.
Velkou část vašeho businessu tvoří i hotely LH HOTELS. Přál jste si být „hoteliérem“, nebo to byla náhoda, souhra okolností? Jak to všechno stíháte?
To všechno byla náhoda, jak to v životě bývá. Hledal jsem téma pro diplomku a byl z toho hotel. Prostředí se mi líbilo, bylo to velmi zajímavé, a tak jsem u toho zůstal. Abych to zvládnul, musím mít schopné spolupracovníky, na které je spolehnutí. Je to trochu náročné v tom, že hotely a továrny jsou dva jiné světy, ale už jsem si zvykl. Než jsem se vrátil k rodinné nábytkářské tradici, tak jsem vybudoval právě firmy v oblasti hotelového podnikání a nechtěl jsem jedno pro druhé opustit. Navíc je lepší stát na více nohou, zvláště v této divné době.
Jste úspěšným podnikatelem, na webu jsem si všimla, že se zapojujete i do dobročinných projektů. Razíte heslo, že když se člověku daří, je dobré to „osudu“ takzvaně vracet?
Je to, jak to říkáte. Zaměřujeme se především na podporu tam, kde podnikáme, pomáháme tam, kde na to vidíme.
Myslíte, že k podnikání je zapotřebí hlavně píle, nebo je to hodně o štěstí a náhodě?
Jak já to vidím, musíte mít od každého vždycky něco…
Jak se vašim podnikům, tedy i JAVABU, daří v této náročné době?
Protože v rámci rodinné skupiny je více firem, tak si pomáháme mezi sebou. Nikdy to všem vždycky nejde úplně skvěle, ale to nám nevadí, neboť dohromady to funguje velmi dobře. Doba je náročná, to máte pravdu, bohužel česká byrokracie to ještě zhoršuje, což v dobách dobrých úplně nevadí, mávnete nad tím rukou, ale teď už to vyloženě otravuje a někoho to bude stát i živobytí. Doporučil bych státním úředníkům každý rok stáž v soukromé firmě, to by teda většina z nich koukala…
Připravila: Ivon Kavalierová
Foto: archiv Jana Ficka, redakce
