Musím se přiznat, že ulovit na rozhovor pana ředitele OC City Park Jihlava Tomáše Duroně byl kvůli jeho časové vytíženosti trochu oříšek. Původně připravené otázky na plány na prázdniny už tedy byly koncem září trochu pasé, přesto jsme pro začátek zpátky do léta lehce zabrousili. Jaké tedy byly vaše prázdniny? Aktivní, nebo spíše odpočinkové, Tomáši?
Mám dvě děti, dceru a syna, synkovi jsou tři roky, takže jsem musel neustále jezdit na tobogánech (smích). V tu chvíli samozřejmě člověk malinko závidí mladým lidem nebo i penzistům, kteří se tam opalují a čtou knížku, ale k tomu se zase jednou určitě dostanu. Prázdniny s rodinou byly krásné, ale krátké.
Když mluvíte, ve vašem hlase slyším lehkou brněnštinu. Řekněte nám tedy, kde se v Jihlavě vůbec vzal Tomáš Duroň?
Asi to není úplně tak brněnština, ale je pravda, že tu svoji pouť po nákupních centrech jsem nastartoval v roce 2001 v Brně. Nyní jsem ve stejném oboru započal třetí dekádu, mezitím jsem si odběhl i do Prahy, Bratislavy. Ale pak jsme si doma řekli, že by bylo fajn, kdybych už každý den spal doma, nemusel trávit nervózní chvíle na D1. Slovo dalo slovo, plácli jsme si se společností CPI a jsem tady. Původem ale pocházím z Veselí nad Moravou. Tam milujeme vínečko, líbí se nám folklor.
Vážně? Jak vás tak vidím tady za stolem, v obleku, nějak si vás nedovedu představit třeba tančit v kroji.
Je to pravda, od dětství jsem chodil do dětského souboru. Potom jsem působil ve folklorním souboru Radošov, v cimbálové muzice jsem hrál na housle. Občas se sejdeme, zrovna nedávno jsme se smáli tomu, jak jsme se dříve bavili o babách, teď už přichází na přetřes bolesti a nemoci (smích).
Tak doufám, že se nám podaří sehnat nějakou fotodokumentaci (smích). Vždy jsem trochu záviděla souborům z Moravy jejich zdobené kroje i cimbál. Horácko byl chudší kraj, což se samozřejmě odrazilo i na prostším oblečení. Tím jsme se dostali k módě. Musíte se v ní jako ředitel fashion obchodního domu orientovat? Nebo řešíte spíše technické věci, ekonomiku, marketing?
Já jsem asi takový typický chlap. Dnes o sebe muži opravdu hodně pečují, já jsem stará škola. Jdu do obchodu opravdu tehdy, když něco potřebuji, a koupím si to. Naštěstí mám manželku, která vždy rozhodne, že tenhle kus oblečení už patří do koše a je třeba jít nakupovat. Pak uděláme ve skříních trochu vítr, například v košilích.
Jak dlouho jste nyní ve funkci? Jsou Jihlavané něčím výjimeční? Je jiné třeba jejich nákupní chování?
Jsem tady od února tohoto roku, zkušební doba šest měsíců dopadla naštěstí dobře (smích). Poznávám tuhle lokalitu, Jihlavu, Vysočinu. Snažím se přes nájemce a kolegy porozumět lidem, co tu žijí.
„Naše země není zase tak velká, aby rozdíly byly diametrální, ale samozřejmě je tu nižší kupní síla. Také je to o tom, že Jihlava je hodně industriální. Není tu mnoho kancelářských budov, hodně lidí chodí do práce na šestou ranní, ve večerních hodinách už se spíše soustředí doma, tráví čas s rodinou. I styl oblékání je potom trochu jiný."
Co jste si v Jihlavě stihl oblíbit? Nebo je případně něco, co vám tu chybí?
Stihl jsem toho zatím hodně málo. Kolegové mě vzali do centra na oběd do italské restaurace, pizzu a pastu mám moc rád. Líbí se mi, že má město snahu opravit historické budovy, oceňuji opravené fasády. Dnes je těžké zajistit, aby středy města fungovaly. V Brně je to stejné. Vznikají tu další a další chrámy konzumu, nákupní centra. Je vlastně jedno, zda v centru nebo na periferiích. Menší obchůdky s nimi mohou těžko soupeřit. Líbí se mi cesta dát tam restaurace, služby.
Teď přijde taková nepříjemnější otázka, neustále omílaná na sociálních sítích i mezi nájemci jihlavského nákupního centra – bezpečnost Cityparku.
Začnu tím, co se nám s kolegou podařilo změnit za poslední dobou. Upřímně se trochu divíme, že nějaká aktivnější řešení nepřicházela už dříve, ale je asi pravda, že se situace změnila dalšími vlivy, přistěhováním lidí, kteří chtějí najít působiště v Jihlavě. Proto přirozeně dochází k lecjakým potížím a nepříjemnostem, které se nelíbí „starousedlíkům“.
My samozřejmě nechceme, aby naši zákazníci, kteří sem chodí roky, měli nějaké obavy. Proto jsme znovu rozjeli spolupráci s městskou policií. V celých přilehlých prostorách centra platí vyhláška o zákazu konzumace alkoholu. Pakliže by se tu našel někdo, kdo by ji porušil, okamžitě můžeme volat městskou policii, která ho bude perzekuovat. Dále řešíme, jak lépe instruovat naši ochranku, zvětšit její počet. V dohledné době chceme vyměnit kompletně celý kamerový systém.
Prosím v tomhle veřejnost o strpení, jsem tu pořád relativně nový.
Citypark už je tady ale patnáct let. Chystají se nějaké velké oslavy?
Rozhodli jsme se, že obyvatelům Jihlavy a spádové oblasti trochu zpříjemníme říjnové dny, ve kterých proběhne i největší akce v tomto roce. Bude tu netradičně pojatá módní přehlídka, stand-up komik, akrobatická vystoupení, program pro děti, samozřejmě dort. Moderovat bude Jakub Kohák, toho mám osobně velmi rád. Čeká nás také velká spotřebitelská soutěž o krásné ceny.
V dalších měsících se také můžeme těšit na něco speciálního? Třeba i nějaká změna ve skladbě obchodů?
Čeká nás už tradiční Vysočina Education s vystoupením Tomáše Kluse, Trophée Mille, v listopadu Sladké dny s Terezou Bebarovou a na konci listopadu samozřejmě Black Friday. A v polovině listopadu se pomaličku zahalíme do hávu Vánoc. Na dekoraci jsme letos kladli velký důraz. A ještě chystáme v prosinci něco speciálního, co tady, myslím, ještě nebylo. Na podporu gastra, kterému se tady velmi daří, budeme otevírat Burger King. A přivítáme tady také drogerii Rossmann.
Co byste nákupnímu centru do další patnáctky popřál?
Především, aby nám lidé zachovali přízeň. Aby se jim aktivity, které chystáme, líbily. A aby pro ně Citypark byl synonymem místa, kde uspokojí všechny své potřeby pod jednou střechou za výhodné ceny. V budoucnu, ale to nechci předbíhat, by se nám líbila u nás v centru klasická restaurace. To by bylo skvělé pro zákazníky i nájemce. Snad se nám to podaří.
Připravila: Anička Rásochová
