Den proti jadernému úložišti proběhl dnes na několika místech. I na Vysočině občané demonstrují
Návrh zákona o hlubinném úložišti zasluhuje přepracovat, míní dotčené obce na Jihlavsku. Místo pro trvalé uložení radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní je výběr zúžený na čtyři lokality.
První čtení zákona se ve Sněmovně je očekáváno příští týden. Obce by si představovaly větší kompetence při rozhodování o stavbě úložiště. Zatím jsou vybrané čtyři možné lokality, Dolní Cerekev patří do jedné z nich označované jako Hrádek. Dnes obec společně s dalšími organizátory pořádala sedmý ročník Dne proti úložišti. Lidé v ochranných oblecích se při něm vydali do míst navrhovaných pro budoucí provozní budovy úložiště.
„Máme vypracovaný komplexní pozměňovací návrh. Vyjednáváme s poslanci, kteří by se za náš návrh postavili," řekl starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. Návrh podle něho žádá i to, aby se obce staly účastníky řízení už při povolování hlubinných vrtů.
Na setkání u Dolní Cerekve dnes dopoledne přišlo přes sto lidí. Často se shodli na tom, že nevidí smysl v trvalém uložení materiálu, který by ještě mohl být energetickým zdrojem, pod zem. Pracovat by se spíš mělo na technických inovacích, které by umožnily jeho další využití. Je to i názor Vladimíra Fialy z Rohozné, účastníka dnešní akce u Dolní Cerekve. Nelíbí se mu ani to, že pro úložiště jsou vybrané hustě obydlené lokality, raději by ho viděl v areálech už dotčených energetickou výrobou.
Obdobné setkání jako v lokalitě Hrádek se dnes koná i na dalších třech místech, které jsou vybrané jako možná plocha pro hlubinné úložiště - Březový potok v Pošumaví, Horka na Třebíčsku a Janoch na Českobudějovicku.
Podle Oldřicha Svobody ze spolku Zdravý domov Vysočina, který je organizátorem setkání v Budišově na Třebíčsku, je důležité obyvatele pravidelně informovat o tom, jak jednání o úložišti pokračují, jaká se připravuje legislativa a jaké kroky dělají obce, které se zavázaly v souladu s názorem místních proti úložišti postupovat.
Legislativa by podle něho měla dát při rozhodování větší pravomoce obcím a navrhované kompenzace by neměly směřovat jen ve prospěch obcí, ale konkrétních obyvatel, kteří se rozhodnou z blízkosti úložiště odstěhovat.
Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem, podle starších odhadů přesáhnou 100 miliard korun.
Zdroj: čtk
Foto: FB Rohozná
